Portugalsko na kolech '96
Přestože naše zkušenosti z cesty jsou přinejmenším značně zastaralé, myslím, že některé z nich by se mohly ještě leckomu hodit.
Pokud ne, předkládám je jako obrázek tehdejší doby a přenáším v nezměněné podobě tak, jak jsem je sepsal na podzim roku 1996.
Fotografie a mizerným rozlišením jsou převzaté ze starého webu. Časem se možná vrátím k tomu je nahradit nově naskenovanými originály.
Úvod
V roce 1996 jsme se rozhodli sami dopravit dceru na mezinárodní soustředění mladých muzikantů a čtyři týdny čekání strávit cestováním po Portugalsku. Auto jsme nechali na parkovišti poblíž Lisabonu a během tří srpnových týdnů projeli na kolech 1700 km od Lisabonu, historickými provinciemi Ribatejo, Alto Alentejo, Beira Baixa, Beira Alta, Trás-os-Montes, Minho, Douro Litoral, Beira Litoral a Estremadura zpět do Lisabonu. Jižní provincie Baixo Alentejo a Algarve jsme si chtěli nechat na konec, nějaký den však zabrala prohlídka Lisabonu a tak, snad příště .... Myslím, že by se leckomu poznatky z cest mohly hodit.
Podnebí
Atlantik je obrovský akumulátor tepla a má proto velmi silný vliv na utváření počasí. V létě prší jen vyjímečně. Ve dne je horko, za jasného počasí, které je panuje téměř celé léto, je na jižních svazích pro slabší povahy až nesnesitelně. V noci, až na nejvyšší horské polohy, bývá také velmi teplo. Velkým nepřítelem cyklistů je vítr, toho si užijete v Portugalsku v hojné míře. Čerstvý až silný vítr západních směrů vás asi bude provázet téměř neustále.
Krajina a příroda
Při pobřeží a dolních tocích velkých řek se rozkládají mírně zvlněné nížiny, které již po několika desítkách kilometrů dále do vnitrozemí, zvláště na severu, přecházejí v kopcovitou až hornatou krajinu s hlubokými a strmými údolími s četnými přehradami.
Serra da Estrela - nejvyšší pohoří Portugalska, je charakteristické bezlesými kamenitými vrcholy, které spadají příkře do údolí.
Dále na sever, v horách tvořících hranici se španělskou Galicií je příroda i v závěru léta o poznání zelenější a vrcholy hor příkřejší a špičatější, i když o pár set metrů nižší.
Denně narazíte na některý ze středověkých hradů (zase "kaštélo"), které jsou vesměs ve velmi dobrém stavu. Upravený kostel najdete snad v každé, i té nejmenší vesnici. Co jistě každého zaujme jsou i zvuky a vůně. Co hodinu se z každého kostela ozývá zvonkohra, sice většinou z magnetofonové nahrávky, ale příjemná, a zpěv cikád vám bude znít v uších možná i po návratu domů. Na zvláštní, charakteristickou vůni mají asi největší vliv rozsáhlé eukalyptové lesy.
Přijede-li český suchozemec do Portugalska poprvé a navíc koncem léta, jeví se mu krajina, zvláště ve vnitrozemí, velmi vyprahlá a nepřívětivá.
Po pár týdnech pobytu si na ni natolik zvykne, že mu bude zatěžko odjet a asi navždy v něm zůstane stesk a touha po této překrásné zemi - "saudade", jak tento zvláštní pocit nazývají Portugalci.
Obyvatelstvo
Snad každý je ochoten vám poradit a s úsměvem a srdečným přáním šťastné cesty vám ukázat správný směr. Nepočítejte však se spolehlivými radami pro cyklisty, na kole opravdu moc lidí nepotkáte. Neumíte-li portugalsky, rozhodně nemusíte mít obavy, že se nedomluvíte. Téměř všude najdete někoho, kdo umí anglicky nebo francouzsky. Německy se ale domluvíte snad jen s německými turisty.
Hlavně nezapomeňte na slušné vychování a kam přijdete, všude řádně pozdravte: dopoledne "bom día" a odpoledne "boa tárde". Nic nezkazíte, když na venkově pozdravíte každého, koho potkáte. Vždy se dočkáte odpovědi a přívětivého úsměvu.
V malých městech a na venkově se rozhodně nemusíte obávat krádeží, možná, že kola ani nemusíte zamykat. Ve velkoměstech, jako je Lisabon a Porto, však svůj majetek mějte vždy raději na dosah a doklady a peněženky si dobře hlídejte abyste vše uchránili před malými zlodějíčky a kapsáři.
Když spatříte poletující odpadky a divoké skládky, všude i v těch nejkrásnějších koutech, možná dojdete k názoru, že si Portugalci své země příliš neváží. Není tomu tak, jen se společnost zatím nedokázala vyrovnat s rychlým přechodem k "euro-americkému" stylu života.
Kolik peněz s sebou
Budete-li mít 700 až 800 Escudos (PTE) na osobu a den, určitě nezhubnete a ještě vám zbyde na pohledy, známky i na nějaký dárek domů.
Silniční síť
Kvalita povrchu vozovek, kromě novějších dálkových silnic, je většinou velmi špatná, zejména ve vnitrozemí. Na asfaltových vozovkách se většinou nesetkáte s takovými výtluky a děrami, na jaké jste zvyklí u nás, ale povrch bývá velmi hrubý a nerovný. Na silnicích místního významu vás nesmí překvapit ani prašný a kamenitý povrch.
Pro cyklisty je jistou nevýhodou, že silnice jen málokde vedou údolími řek, ale spíše je přetínají napříč. Pět, deset i více kilometrů stoupání není žádnou vzácností. Neodpočinete si však ani ve sjezdech. Kvalita silnic vám sotva dovolí absolvovat celý sjezd v sedle. Hluboká údolí bývají rozervána mnoha stržemi a tak, jedouce po silnici vedoucí po úbočí takového údolí, si připadáte jako na tobogánu.
Jste-li zvyklí u nás absolvovat 120 až 150 km denně, nebude pro vás žádnou ostudou, zvláště při vedrech., která zde panují, urazit za den 80 až 100 km, někde možná jen třicet až čtyřicet. Vyrazit je lépe brzo po ránu, i když se vám z pelechu zrovna nechce, a brzo po poledni zalehněte do stínu. I když otrlé povahy zvládnou jízdu v odpoledním žáru, berte ohled na slabší polovičky a na další cestu se vydejte nejdříve po páté.
Zkušenosti s řidiči
Řidiči, zvláště ve vnitrozemí a v horách, vás budou nadšeně zdravit a kromě zdviženého palce vám budou projevovat sympatie také tím, že vám za zády zahoukají na pozdrav. Nejsou ale na cyklisty vůbec zvyklí. Nedovedou si představit co s vámi udělá jejich upřímně míněný pozdrav, co udělá boční vítr při předjíždění, a moc místa vám vedle sebe nenechají. Autem tu, kromě nemluvňat jezdí snad každý. Jezdí se rychle a i když jsme během putování viděli jen jedinou nehodu, přilbu rozhodně doporučuji. Když vás nic špatného nepotká, tak vám poslouží alespoň proti úpalu.
Kde přenocovat
Nocovat lze téměř všude, kde najdete kousek rovného místa: na kraji sklizeného pole, na louce, na polní cestě i na protipožárním pásu, kde však stanový kolík těžko zatlučete. Rozhodně vás nikdo nebude vyhánět. Nejste-li ranní ptáčata, občas vás asi vzbudí rolník s mezkem či oslíkem, který, ještě než bude příliš horko, kráčí obdělávat kamenité pole.
Zvolíte-li si za místo k přespání loučku mezi kukuřičnými poli, může se stát, že vás probudí střelba honců, kteří se po ránu vydali na lov divokých prasat. Můžete mít sami pro sebe i široko daleko opuštěné mořské pláže. Tam si ale musíte vzít větší zásoby pitné vody.
V lese buďte nadmíru opatrní, lesní požáry jsou v parném létě velmi časté. Není divu - často uvidíte vyletět z okna kolemjedoucího auta nedopalek cigarety.
V nově vysázených eukalyptových lesích, pěstovaných na místě vyhořelých lesů, rovný plácek najdete jen těžko. Teplé péřové spacáky s sebou rozhodně netahejte. Bohatě stačí jen flanelová vložka do spacáku a i v horách jeden dekový spacák pro dva. Občas, zvláště v horských údolích a u vody padne rosa, a tak je asi lepší spát alespoň pod přístřeškem z celtoviny.
Stravování
Na každodenní stravování po restauracích asi našinec mít nebude - za vydatný oběd pro dva v levnější restauraci dáte tak kolem 1000 PTE, a tak nezbývá než si vařit. Nevozte ale s sebou zbytečné zásoby. Nakupovat se vyplatí ve větších městech, v nákupních centrech, portugalsky zvaných Super Mercado. Na venkově pořídíte mnohé sice o něco dráž, ale přesto ke koupi dostanete poměrně levné a chutné konzervované potraviny: sardinky, makrely, tuňáky, několik druhů fazolí, čočku, párky a mnoho dalších.
Čerstvé uzeniny vám možná přijdou nezvykle kořeněné. Chleba, na jaký jsme zvyklí u nás, seženete jen výjímečně. Budete muset dát za vděk chlebu bílému nebo kukuřičnému. Za zeleninu a ovoce také většinou nedáte víc peněz než doma. Jako přílohu můžete střídat brambory, těstoviny i rýži. Je důležité mít na čem uvařit. Z malých přenosných vařičů doporučuji benzinové, nebo propan-butanové. PB kartuše je možno zakoupit u benzinových čerpadel, ale bez problémů i ve vnitrozemí seženete asi jen kartuše pro CampingGaz. Nechcete-li založit další z mnoha lesních požárů, rozhodně nerozdělávejte oheň. I s vařičem zacházejte velmi obezřetně.
Pitná voda
Pít musíte hodně a často. Za několik dní zjistíte, že vás pot přestává pálit v očích. Malé cyklistické lahve rozhodně nestačí. Nejlépe vyhovují 1,5 litrové PET láhve, které snadno uložíte do upravených starých drátěných držáků zn. Favorit, nebo pod gumu na nosič. Se získáváním pitné vody nejsou problémy - z každé trubky zapíchnuté ve skále teče i na konci srpna čistá a chladná voda.
Ve městech i většině vesnic najdete v centru, většinou poblíž kostela, vzorně čisté veřejné záchodky, kde zásoby spolehlivě doplníte. Jedna plná láhev na osobu vám určitě bude stačit k dalšímu zdroji i v nejparnějších dnech. Na noc si naplňte ještě alespoň jednu láhev pro dvojici.
Hygiena
Po celé zemi je nespočet přehradních nádrží s průzračnou vodou.
A většinou zcela bez lidí, snad potkáte jen pár rybářů. Můžete smýt prach z cest a vyprat propocené prádlo. Potíže se však budete mít v blízkosti moře, zvláště tam, kde je pobřeží nízké a příliv vhání slanou vodu kilometry daleko od ústí řek. Někde však bývají na veřejných záchodcích i sprchy a pokud na ně narazíte, máte vyhráno. Možná na vás budou kolemjdoucí překvapeně zírat, ale rozhodně vás nikdo nevyžene.
Servis pro cyklisty
Speciální nářadí a náhradní díly (centrklíč, klíč na demontáž pastorků, dráty a pod.) si rozhodně raději vemte s sebou. V autoopravně vám sice ochotně pomohou, ale svěrák, kladivo, běžné nářadí a dobrá vůle vždy nestačí.
Doprava do Portugalska
Cyklista samozřejmě potřebuje s sebou kolo. Půjčovny kol v Portugalsku najdete jen těžko a koupit si na místě nové kolo si našinec dovolit nemůže. Do letadla vám sice kolo vezmou, ale ty ceny! Pravidelné autobusové linky se mi v jízdních řádech najít nepodařilo a vlak je také moc drahý a cesta vlakem zdlouhavá.
Zbývá tedy auto. Ujišťuji vás, že je možno najít takovou trasu, kdy za cestu tam a zpět cena bezinu nepřesáhne 10 až 11 tisíc a nezaplatíte ani korunu na dálničních poplatcích. Je jen třeba si cestu trochu naplánovat a vědět, jaká je kde cena benzinu. Nejlevnější v Evropě je v Andoře, dále ve Španělsku a Švýcarsku, dražší v Portugalsku, Německu a nejdražší je pro nás benzin ve Francii. Dálniční poplatky se platí na většině dálnic ve Francii a v Portugalsku. Ve Španělsku jsou hlavní dálniční trasy, např. pro nás využitelná trasa Zaragoza - Madrid - Badajoz, zcela bez poplatku. I když nevyužijete zpoplatněné dálnice, dva řidiči trasu snadno zvládnou za méně než 48 hodin a to i s pravidelnými zastávkami pro odpočinek. Nezapomínejte po cestě hodně pít.
Auto je nejlépe na celou dobu dovolené zaparkovat a spolehnout se jen na kola. Myslím, že se vždy najde někdo, kdo vám je zdarma, nebo za mírný poplatek na dvoře pohlídá.